Téma, kolem kterého se točí mnoho dotazů a nejistot. Příčin, proč jsme si jako rodiče tak moc nejistí tím, zda to děláme (dost) dobře je mnoho. Tak například:
- máme jasnou představu, jak by měla výchova a vlastně obecně život s dětmi probíhat. Jenže tuto představu jsme vytvořili svou myslí, neodráží skutečnou realitu, rozdílné osobnosti a potřeby dětí i rodičů a další proměnné, jako jsou nepříjemné události, vliv příbuzných, společnosti a kolektivního vědomí
- mít děti je krásné a naplňující a současně nesmírně náročné, neb nám spolehlivě vyhledávají trigger pointy (nevyřešené a potlačené emoce, vzpomínky apod.) a i když jsme si “před dětmi” nakrásně mysleli, jak klidní, vyrovnaní a vědomí jsme, s dětmi zjistíme, že vše je jinak
- osobnost dítěte je absolutně odlišná od té rodičů, případně dítě má nějaké zvláštní (neurodivergentní) nastavení nervové soustavy a potřebuje něco zcela jiného, než na co jsme jako rodiče byli připravení, tudíž se nemáme o co opřít
- místo, abychom jako rodiče byli sami sebou hrajeme role, které nám vůbec nesedí a děti to prostě poznají a dávají nám to sežrat, protože neustále vysíláme smíšené signály
Je toho mnohem víc, nebude se rozepisovat neb je to ve videu :D.
A hlavně je tam pár tipů na krystaly, které nám to celé pomůžou zvládnout. A mimo to je prostě nezbytné pracovat na svém osobním i duchovním rozvoji, což nám pomůže zvládnout vlastně cokoliv.
You must be logged in to post a comment.