Vina a zodpovědnost se občas tváří velmi podobně. Když se je nenaučíme rozlišovat, budeme neustále řešit věci, které má řešit někdo jiný, budeme plýtvat svou pozorností a energií a pomáhat tam, kde to vlastně není vhodné, protože jen táhneme náklad, který nikdy nebyl náš. Jak ale rozlišit, zda něco dělám na základě viny, kterou ve mě někdo vyvolal? A nemusí to být nějaký člověk, může to být můj vlastní vnitřní kritik, nebo tlak kolektivního vědomí. A jak lépe vnímat svou vlastní zodpovědnost, kde začíná a končí?
Zodpovědnost nás vede k hluboké sebereflexi. Když chceme být maximálně zodpovědní za to, co děláme, musíme si uvědomovat, zda naše slova ladí s energií, která je za nimi. Zda nejsme pasivně agresivní. Zda nejsme manipulativní. Zda břemeno, které leží před námi je skutečně naše a zda se ho chceme ujmout. Zda neděláme „věci“ jen proto, aby byl klid, protože máme strach z emocí našich blízkých. K zodpovědnosti za své chování a svou energii je třeba sebedůvěra…
Vina nám „říká“ udělej to za něj/ni, ať je mu/jí lépe a ty máš klid (nemusíš čelit emocím). Říká nám udělej to tak, jako to dělají všichni ostatní, tím se zbavíš osobní zodpovědnosti v případě neúspěchu (ano, zbavíš se i strachu z kritika, já přeci dělám to, co dělají všichni). Říká nám, že když budeme slepě následovat příkazy autority (ať je jí kdokoliv), budeme mít jednodušší život…nemusíme se rozhodovat…nemusíme vysvětlovat… Jednání na základě viny nás zdánlivě zbavuje zodpovědnosti…a zbavuje nás svobody. K ukončení jednání na základě viny je třeba velké sebedůvěry.
A teď se dostáváme k tomu, jaké krystaly nám pomohou přejít od programu viny k zodpovědnosti za sebe a důsledky svých činů. Jsou jimi morganit a pyrit.
Morganit je kámen pro plně zralé bytosti, které cítí, že je čas být dospělými, že je čas umožnit svým bližním, aby dospěli. Pomůže nám vidět, kde se chováme jako děti a v čem ostatním děláme rodiče. Svou energií nám pomůže krok za krokem přebudovat jak vztah k sobě, tak i k ostatním lidem.
Pyrit je krystal, který nám dodá pocit takového bezpečí, ve kterém pro nás bude jednodušší nastavit hranice každému, kdo se v nás pokouší vinu vyvolat (jak nějaké osobě, tak i vnitřnímu kritikovi). Nezabere už ani to, že z nás bude někdo ve svém příběhu (který bude všude vyprávět) dělat viníka, protože no a co… V energii pyritu přestane být totiž podstatné, co si o nás myslí druzí, podstatná je sebeúcta, ne sebedůležitost.
You must be logged in to post a comment.