Jde to i bez nich?

Jde to i bez nich?

Nejen krystaly, ale i jiné mnohé další nezbytnosti (jako třeba bylinky, karty, tibetské mísy či šamanské bubny) nejsou v našem osobním a duchovním rozvoji tak docela nezbytné, ale přesto díky nim můžeme udělat mnohem větší pokroky než bez nich. Spolupráce s krystaly by neměla být o závislosti či touze upoutat se k minerální říši jako jedinému a dokonalému průvodci životem. Všechny energie, které v sobě krystaly mají můžeme nalézt a integrovat i bez nich. Pravda ale je, že i když kdesi v éteru můžeme najít například vibrace nadhledu, které nese akvamarín a stáhnout je do svého energetického pole, plná integrace této energie může trvat mnohem déle, než když budeme mít akvamarín v ruce.

A o tom (tedy nejen) spolupráce s krystaly je. Je sice v našich silách vše zvládnou bez nich, ale s nimi je to rychlejší, jednodušší a radostnější. S nimi mnohem snáze pochopíme, jaké to je cítit nepodmíněnou lásku (růženín) a to, co skutečná láska není za ni nepřevlékat. Anebo se můžeme docela rychle naučit vhledu, při kterém sice chápeme, co se děje ve všech zúčastněných, ale nepřebíráme za to zodpovědnost a nesnažíme se to řešit na úkor nás samých (morganit). A když budeme pravidelně meditovat, čistit své tělo i mysl, dříve či později se nám podaří rozšířit své vědomí, krůček po krůčku. S křišťálem to ale může jít mnohem rychleji, doslova ze dne na den, když jsme otevření změnám (a k té hluboké čistce dojde i s křišťálem).

Ráda bych řekla, že volba je na každém z nás, jestli si na své cestě vybere nějaké pomocníky, třeba ty z minerální říše. Jen se trochu obávám, že mnozí z nás si zvolit nemůžou, protože i kdyby se snažili sebevíc, ke krystalům je to stejně přivede.

 

Z Křišťálové komnaty

Tereza Stropnická