Tématem dnešního článku je pasivní vs. aktivní vztah ke krystalům. U krystalů platí tak jako všude mnoho povolaných, málo vyvolených. Mnoho lidí má doma krásnou sbírku větších i menší krystalů, a přesto jen málokdo s nimi aktivně pracuje. Vyvolenost pro práci s krystaly však nevzniká kdesi v nefyzičnu, ale jen v naší mysli. Pokud krystaly milujete a cítíte jejich volaní, není potřeba řešit, jestli jste dost zralí, dost dobří či dost vnímaví, protože rozhodně jste. Zapojit krystaly do svého života ať na osobní, či profesní úrovni vůbec není složité a nemusí to nutně znamenat, že musíte z krystalů cosi tvořit, dělat krystaloterapii či je prodávat (nebo jak je dnes in říkat – zprostředkovávat).
Krystaly mohou zjednodušit, urychlit a stabilizovat práci na osobním rozvoji a celkově usnadnit život, možná víc, než si mnozí dovedou představit. Proto i lidé, kteří s krystaly nemají nějaký intenzivní vztah (čím myslím nemají potřebu je doma hromadit ve větším než malém množství) často intuitivně kupují alespoň náramky z minerálů a silně vnímají jejich energetickou podporu, přestože je to je stále pasivní přístup.
Pasivní i aktivní přístup k práci s krystaly je ideální využívat zcela v rovnováze, využívat oba přístupy, protože pak jsme napojeni na plný potenciál svého seberozvoje i toho, co pro nás krystaly mohou udělat.
Pasivní přístup je přijímající (jinová polarita), pokud chceme pasivně přijímat to, co pro nás krystaly mají, jediné, co “musíme” je plně se otevřít. Beze strachu a hodnocení, zda přijímáme to, co bychom měli a chtěli, bez selekce, co chci a co rozhodně nechci. Naladit se na příjem moudrosti a energie od krystalů je těžší, než by se mohlo zdát, většinou jsme toho schopni jen částečně, protože ne vše, co v nás síla krystalů otevře, je příjemné. Když to zjednoduším, principem pasivního přístupu je neklást odpor, nehodnotit, nechat energii plynout a zcela bez záměru dovolit krystalům na nás pracovat. Například když chci pracovat s topazem, prostě a jednoduše se mu otevřu a dovolím mu vytahovat na světlo světa (spíše na světlo mého vědomí) mé stíny a programy. Pokud se něčeho leknu a stáhnu se, léčení topazu tím přeruším, ale může se k tomu vrátit, až si svůj stín zpracuji a budu schopná se opět plně otevřít.
Aktivní přístup je řídící (jangová polarita), pokud chceme aktivně volit jakou “pomoc” od krystalů potřebujeme, musíme mít ujasněný záměr a o něj se s krystalem (krystaly) podělit. Někdo tomu říká programování, někdo žádost o vedení, v podstatě jde o to samé (“programují” bytosti více ráznějšího zaměření, ty citlivější “žádají :-D). Při programování bychom měli důkladně zvážit, jestli to, co si myslíme, že po krystalu chceme, chceme doopravdy, abychom se pak nedivili, co se spustilo za procesy či dokonce akce ve vnějším světě. Když totiž naprogramuji kunzit, aby mě vyladil na bezpodmínečnou lásku a zlepšil můj partnerský život, může se klidně stát, že současný partner vycouvá a objeví se jiný. Při aktivním přístupu k práci s krystaly nemůžeme čekat konkrétní výsledek, může se totiž stát cokoliv. Když se vrátím k příkladu s topazem, tak v tomto případě můžu naprogramovat topaz, aby mi pomohl s konkrétní záležitostí, která zavírá mou třetí čakru a znesnadňuje mi být sama sebou. I zde může dojít k úleku z výsledku, protože z dříve jemné a s každým vycházející bytosti se může dočasně stát harpyje, která s nadšením pošle kamsi každého, kdo by jí narušoval hranice. I zde je tedy potřeba, abychom byli připravení na vše a pokud se lekneme a energii krystalu se zavřeme, nic se neděje, můžeme si dát čas a k práci se vrátit později.
Pokud teď zkoumáte, který z těchto přístupů je vám přirozenější, zkoumat už nemusíte, protože jeden bez druhého vůbec nefunguje. Otevřít se energii krystalů je aktivní proces, a naopak nezavřít se tomu, co díky naší žádosti krystaly spustily, vyžaduje bezpodmínečné přijímání toho, co se děje. Pokud nechceme zůstat jen při povrchu a dovolíme krystalům, aby s námi pracovali na té nejhlubší úrovni, musíme skutečně důvěřovat sami sobě, krystalů i procesu, který se spustí a pustit se všech očekávání, která máme.
A zde je pár příkladů, o co můžeme krystaly žádat, protože většinu lidí ani nenapadne, že by vůbec “mohli”.
- vyčištění aury od energií, které jsme dovnitř pustili a které nejsou naše (totéž platí i pro prostor, kde žijeme či pracujeme)
- ochranu při cestování, třeba auta
- pomoc s úklidem či stavebními pracemi na domě či v zahradě – zde jsou obavy na místě, zvolené krystaly vás budou honit jak nadmutou kozu, neobjeví se skřítci, kteří to udělají za vás!!!
- otevření se partnerskému vztahu, ať novému, či tomu, ve kterém žijeme (ale spíše vedle sebe než spolu)
- zlepšení schopnosti učit se (třeba ve škole) a naučené prakticky používat – krystaly můžou fungovat jako externí paměť spustí řadu synchronicit, které vám v praxi pomohou
- zlepšení zdraví či zhubnutí – i zde jsou obavy na místě, pokud se nechcete vzdát svého životního stylu, ani to nezkoušejte!
- podpora v těhotenství a při porodu – tak například nebudete muset složitě hledat, kde si zajistit odborníky s tou vhodnou a respektující péčí o vás, neb krystaly vám cestu zkrátí a otevřou opět vír synchronicit
- odpojení se od nefunkčních vztahů – možná vás vyděsí, že těch nefunkčních je víc, než jste čekali 😀
Další příklady jistě dokážete najít přímo ve svém životě, dá se říct, že není proces, se kterým by nám krystaly nemohly pomoct. A tak teda pasivní i aktivní práci s krystaly zdar :-).
Tereza Stropnická
You must be logged in to post a comment.